Studenti se naučí méně, když se soustředí na víc věcí zároveň

Provozování více činností naráz je dnes samozřejmou součástí života. Zvykli jsme si přepínat pozornost stejně jako aplikace na počítači. Když se zeptáte studentů, odpoví vám, že s tím nemají problém. Líbí se jim dívat se na televizi, poslouchat hudbu, číst a psát zprávy, zatímco dělají domácí úkoly nebo studují. Domnívají se, že mohou vykonávat více činností najednou i během učení.

Zahraniční výzkumy však potvrzují opak. Příprava do školy v rušivém prostředí nebo při přepínání činností trvá déle a je méně kvalitní. Počítače mohou vykonávat více procesů současně – lidé nikoliv. Pozornost můžeme dělit poměrně snadno na dvě, na myšlení nenáročné úlohy, například žehlení a sledování televize. Nejnáročnější je souběh dvou obdobných činností, dejme tomu psaní zpráv nebo čtení jiného textu při poslechu výkladu nebo studia.

Rušivé vjemy snižují výkon
Profesorka psychologie Annika Melinder z univerzity v Oslu otestovala schopnosti koncentrace při vědomém dělení pozornosti. Během testu v 8. třídě rozdělila žáky na dvě poloviny, kdy jedna skupina sledovala zábavné video bez vyrušení a druhá skupina během sledování videa mohla pracovat s mobilním telefonem nebo Facebookem, přičemž žáci věděli, že se mají soustředit na film. Poté studenti odpovídali v testu na otázky, kde vyšlo najevo, že žáci rozdělující svou pozornost na více aktivit měli chudší vjem, nepostřehli mnohé detaily, a tedy zodpověděli méně otázek.

K podobným výsledkům došel Dr. Larry Rosen z Kalifornské státní univerzity, který testoval 263 studentů středních a vysokých škol. Část studentů z nich byla vyrušena osmi textovými zprávami, část čtyřmi a část nebyla rušena vůbec. Test, který následoval bezprostředně po přednášce, potvrdil nepříznivý vliv tříštěné pozornosti. Tato studie se také podrobně zaměřila na to, jakým způsobem se studenti doma připravují. Zjistilo se, že v patnácti sledovaných minutách studenti skutečně věnovali úlohám pouze 65% času. Ve zbytku se rozptylovali elektronikou (mobil, web, Facebook apod.).

Návyk soustředěné přípravy do školy vzniká již v dětství. Je na rodičích, aby vymezili čas, kdy je třeba se soustředit jen na jednu věc a děti u psaní úkolů například nesledovaly televizi. Během dospívání je nutné nad technikou získat plnou kontrolu a nebýt jejím otrokem. To vyžaduje určitý stupeň sebeovládání a disciplíny.

Multitasking, emoce a inteligence
Dr. Irwin z Macquarie University v Austrálii tvrdí, že při multitaskingu je také těžší dosáhnout uspokojení z plnění úkolů. Vlivem přepínání pozornosti může být práce méně uspokojivá. Navíc ze své podstaty je přepínání pozornosti stresující. Dlouhodobý stres může mít vážné dopady na zdraví, schopnost osvojovat si poznatky a dovednosti, omezuje funkci dlouhodobé i krátkodobé paměti.

Existuje také studie, která uvádí, že multitasking přetížením mozku dočasně snižuje inteligenci. Dr. Glenn Wilson, psychiatr na King College univerzitě v Londýně, v roce 2005 sledoval hodnotu IQ u 80 pracovníků během celého dne. Zjistil, že vlivem přepínání pozornosti se dočasně snižuje inteligenční potenciál o 10 bodů. Pokles IQ vlivem rozptylování koncentrace například telefonními hovory nebo čtením zpráv je údajně více než dvojnásobný, než vlivem požití marihuany, kdy pokles činil 4 body.

Kdo zvládá víc věcí najednou nejlépe?
Podle Melinderové je schopnost rozdělování pozornosti na vrcholu kolem dvacátého roku. Tato schopnost se dá do určité míry trénovat, nicméně proces učení v každém věku vyžaduje plnou soustředěnost. Studie, kterou provedl Wesley C. Clapp s kolegy na University of California v USA, srovnávala schopnost multitaskingu u dospívajících a dospělých. Zjistil, že zatímco dospělí i dospívající zvládají stejně dobře jen první přechod z první činnosti do druhé, dospívající se mnohem lépe dokázali vrátit k původní činnosti. Tyto výsledky naznačují, že multitasking vede k výraznějšímu narušení pracovní krátkodobé paměti u starších lidí.

Seriózní test proběhl na univerzitě ve Standfordu pod vedením Prof. Clifforda Nasse. Tým otestoval sto studentů rozdělených do dvou skupin podle jejich stylu učení. Tedy podle toho, nakolik jsou zvyklí se rozptylovat při učení jinými činnostmi. Testovalo se prostřednictvím série tří zkoušek, během nichž nebyl nikdo vyrušován. První test se zaměřoval na optickou grafickou krátkodobou paměť, druhý test přidal požadavek na odfiltrování určité informace. Třetí test byl zaměřen na krátkodobé uložení textových informací. Studenti, kteří jsou zvyklí během učení dělit svou pozornost i na jiné aktivity, prokázali v provedených testech slabší schopnosti. To může být důsledek přetěžování mozku častým přepínáním pozornosti.

Prof. Meyer z University of Michigan, se obává, že problém nových generací studentů přesahuje problém „špatných známek“. „Je tu určitá možnost, že nadcházející generace poznává svět velmi mělce. Hloubka zpracování informací je podstatně menší, než u starších generací, protože mají k dispozici mnoho forem rozptýlení i v procesu učení a poznávání.“ To potvrdili kolegové ze Standfordu, kteří zjistili slabší schopnost řízení poznávacích procesů u skupiny studentů, kteří mají ve zvyku stále pracovat s médii.

Ve škole pěstujme soustředění
Pro efektivní učení, dlouhodobé zapamatování a proniknutí souvislostí, je nezbytné vytvořit si prostředí bez rušivých vlivů. V procesu vzdělávání ve škole je proto vhodné vzít do úvahy výše uvedené studie a poskytnout žákům podmínky pro maximální soustředění bez rušivého vlivu počítačů, tabletů nebo mobilních telefonů. Samozřejmostí zůstává použití digitální techniky v kontextu, kdy je to relevantní. Vždy je to však učitel, který má nejdůležitější roli v předávání znalostí během výuky a na něm by mělo být rozhodnutí, kdy je vhodné techniku využívat. Pokud se pod jeho vedením podaří studentům naplno vnímat obsah, je možné dosahovat nejlepších výsledků velmi efektivně.

Zdroje a více informací

Článek byl napsán na základě rešerše provedené s přispěním grantu ESF. Článek byl publikován na webu EDUin.

Nabídka služeb

Rubriky